Historie
Jamajka, oficiálně Jamajské království je stát ve střední Americe, který se nachází na stejnojmenném ostrově ve Velkých Antilách v Karibském moři.Jedná se o největší anglicky mluvící ostrov v Karibiku a třetí největší v regionu.
HISTORIE
Jamajku objevil roku 1494 Kryštof Kolumbus, od roku 1509 byla kolonizována Španělskem, ale v letech 1655 až 1962 byla korunní kolonií Velké Británie.
Od roku 1958 tvořil ostrov součást Západoindické federace. Z ní Jamajka v roce 1961 vystoupila (čímž federace fakticky zanikla) a roku 1962 vyhlásila svou nezávislost v rámci Commonwealthu. V čele státu stojí generální guvernér zastupující britskou královnu. Jamajská historie začíná s migrací indiánů z Jižní Ameriky okolo roku 650. Ti pojmenovali zemi „Xaymaca“, což znamená země dřeva a vody. O pár století později se tento ostrovní ráj stal známým jako Jamajka, klenot Karibiku. Arawakové, jak se indiáni jmenovali, byli mírumilovní lidé, a na Jamajce žili v harmonii až do příchodu Španělů v roce 1494, který se jim stal osudným. V muzeích po nich zbylo jen nepatrné množství artefaktů. Jamajka byla pod španělskou nadvládou až do roku 1655, kdy se stala anglickou kolonií. Následně se výrazně podílela na importu otroků a produkci třtinového cukru a výrobě rumu.Když byl slavný anglický pirát Henry Morgan za plenění španělských kolonií povýšen do šlechtického stavu a jmenován guvernérem Jamajky, bylo jeho jméno zvěčněno v názvu rumu Captain Morgan, který se začal vyrábět na Jamajce v r. 1944, v současnosti však byla výroba výsledného produktu přestěhována na Puerto Rico.6. srpna 1962 se Jamajka stala nezávislým státem. Úderem dvanácté hodiny toho horkého letního večera byla britská státní vlajka spuštěna dolů a s velikým očekáváním a úlevou vytáhlo konečně jamajské obyvatelstvo na stožár své vlastní barvy – černou, zelenou a zlatou. Cesta k nezávislosti pro ně byla dlouhá a trnitá. Od roku 1492, kdy připlul Kryštof Kolumbus do Nového Světa, byla Jamajka vedena jako kolonie, nejdříve španělská, potom britská. Tři století mezi vyloděním Evropanů a nynějším dnem nezávislosti byl ostrov neovládnutelný, koloniální vlády byly neustále napadány. Nejdříve piráty lačnícími po zlatě, poté skupinkami osvobozujícími africké válečníky, ale také zbídačenými lidmi, kteří hlasitě (někdy i násilně) demonstrovali svou nespokojenost.
